Jak se vyhnout množírnám a podpořit etické chovatelské postupy?
O množírnách se toho v médiích píše hodně. Psi stísnění v malých klecích s minimem světla a nekvalitním krmivem jsou jen špičkou ledovce. Někteří chovatelé se také věnují nevhodnému křížení, kvůli kterému dochází k narození štěňat se zdravotními komplikacemi a genetickými vadami.
Jakožto milovníků psů je naší povinností říct množírnám jasné ne. Pokud si to řekne dostatek lidí, poptávka po takových štěňatech se oslabí a neetických chovů může začít ubývat. Abyste se jim mohli vyhnout, v první řadě musíte vědět, jak množírnu poznat. V dnešním článku si o tomto tématu popovídáme a přiložíme způsoby, jak podpořit etické chovatelské postupy.
Proč jsou množírny neetické?
Odpovědí na tuto otázku má většina pejskařů několik – pro jistotu si je však uvedeme. V takových zařízeních jsou psi vystaveni otřesným, často i života ohrožujícím podmínkám.
Fenkám se aplikují hormony, aby mohly vrhat co nejčastěji, někdy dokonce rodí až 4 × do roka. Asi si dokážete představit, jaký fyzický stres to pro ně představuje. Jejich těla mnohem rychleji slábnou a často se ani zdaleka nemusí dožít věku, který je pro ně přirozený.
Z toxinů zavalených matek se pak rodí štěňata, která mohou trpět silnými záněty a nemocemi. V případě, že si tedy pořídíte psa z množírny, čelíte riziku, že zaplatíte obrovské účty u veterináře. Nemoci se totiž musí vyléčit, nebo alespoň utlumit, a jejich léčba často bývá nákladná.
Psi jsou většinou uvězněni v malých klecích, které jsou v rámci šetření místa navíc naskládané na sebe. Není to hezká představa, bohužel je to však realita – psi v takových klecích logicky kálí a močí na ty, kteří jsou pod nimi.
I když se v posledních letech realizuje spousta právních kroků proti množírnám, někteří prodejci jsou vychytralí a hledají cestičky, jak je obejít. V každém případě se podmínky množíren dají považovat za týrání zvířat.
Jak poznat množírnu?
Pokud si pořizujete svého prvního psa, množírnu nemusíte tak snadno poznat. Prodejci využívají několika obchodních taktik, aby se jejich neetický způsob chovu neprovalil. Vědět, jak poznat množírnu, vám dává možnost se od ní distancovat a svými penězi tato zvěrstva nepodporovat.
Jakých taktik prodejci využívají?
1. Falešné údaje
Tato intrika bývá jednou z nejčastějších – její provedení je totiž velmi jednoduché. Prodejce štěňat zadá na internet inzerát s falešným jménem a příjmením. Proto je vždycky vhodné ověřit si jeho identitu a zda se dá dohledat i na jiných stránkách. Samozřejmě, někteří se za svoje praktiky nestydí, a i když provozují množírnu, uvádí správné údaje.
Také si dávejte pozor na podmínky, ve kterých žijí rodiče štěněte i samotné štěně. I to se dá vcelku snadno zfalšovat. Nejlepší bude, když budete trvat na tom, že rodiče chcete vidět osobně. Ve spoustě případů se prodejce začne vymlouvat, což je spolehlivým ukazatelem, že se za svoje chovatelské postupy nepostaví.
2. Nadpočetné štěně
Že sice rodiče mají papíry s průkazem původu, ale štěně ne? Nic takového není možné. Prodejci mohou v tomto ohledu také uvádět, že je štěně nadpočetné, tedy že se s ním před vrhem nepočítalo, a proto nemá papíry.
Zbystřete, spolehlivě se totiž jedná o lež. Na druhou stranu existuje i spousta množíren, které bohužel chovají psy s papíry.
3. Líbivý marketing
Aby se štěňata prodala, každý prodejce musí alespoň trošku rozumět i obchodní stránce věci. Spousta podvodníků však inzeráty „okecává“ chytlavými výrazy, jako je třeba „nové plemeno“, „miništěně“ nebo „neobvyklé zbarvení“. Varovným signálem je jak přehnaná snaha štěně prodat, tak konkrétní fráze. „Neobvyklé zbarvení“ často není něčím, co byste chtěli podpořit.
Berte v potaz, že množitelé do inzerátu často nepřikládají skutečné fotografie psa. Mohou mít několik fotek, které stále dokola točí u různých inzerátů, a to proto, že reálně nabízená štěňata jsou ve stavu, ve kterém by o ně nikdo neměl zájem.
4. Prodejce nechce, abyste si pro psa přijeli k němu
V rámci dalšího krytí se prodejce může začít zdráhat v případě, že budete chtít přijet k němu. Navrhne, zda byste se mohli potkat „na půli cesty“ nebo abyste se sešli na veřejném parkovišti nebo benzínce.
Na těchto veřejných místech se bude snažit obchod realizovat co možná nejrychleji – ideálně tak, abyste ani nestihli zkontrolovat, zda pes není nemocný, nebo zda se v reálu shoduje se snímkem na internetu. Pokud obchod proběhne a vy případné problémy odhalíte až později, množiteli se pravděpodobně nepůjde dovolat a nebude odepisovat na e-maily.
Jak podpořit etické chovatelské postupy?
Na internetu se dá najít spousta solidních chovatelů, kteří vás rádi se psem seznámí ještě předtím, než ho koupíte. Také vás uvítají v místě chovu, abyste si ověřili, že zvířata žijí v odpovídajících podmínkách. Takové postupy jsou samozřejmě v pořádku v etické i legislativní rovině.
I většina útulků je však etických, přestože mívají často špatnou reputaci. V útulcích žijí psi, kteří jsou nechtění, opuštění, nebo o které se původní majitel již nebyl schopen postarat. Tato zvířata navzdory společenskému paradigmatu většinou nejsou problémová nebo nevychovaná. Jsou naprosto bezproblémová – a doufají v nového majitele, který jim zajistí klidný život plný lásky.
V našich končinách jsou navíc útulky dlouhodobě přeplněné a dát domov i jednomu psovi bude mít na jejich kapacity pozitivní vliv. Tato zvířata jsou za adopci velmi vděčná a často pak udělají vše, co vám uvidí na očích.
Máte konkrétní představu o věku či plemenu psa? Kontaktujte váš lokální útulek. Existuje vysoká pravděpodobnost, že vám dokáže vyhovět – a pokud ne nyní, zaměstnanci si poznačí váš kontakt, a pokud se k nim takové zvíře dostane, ozvou se vám.
Pevně věříme, že jste si v dnešním článku udělali představu o tom, jak poznat množírnu. Pokud se vám dostane do cesty, kontaktujte Krajskou veterinární zprávu, pod kterou spadá váš kraj. Ta množírnu překontroluje a případně tento krutý byznys utne.
Parťáka pro život chce spousta z nás – pořiďte si ho však u solidních prodejců nebo útulků, kteří dbají na etické a legislativní normy. Přejeme vám radostné soužití.
Autor: Jakub Janíček
Foto: Unsplash.com
O množírnách podruhé: detaily, které mohou zachraňovat psí životy