Dá se ještě váš mazlíček považovat za štěně? Na to se ptá spousta páníčků, odpověď ale není úplně jednoznačná. Délka štěněcího období se totiž u psů výrazně liší. Tělesný růst navíc často běží úplně jiným tempem než ten duševní. Výsledkem je pak puberťák v těle dospělého psa, který má energie na rozdávání. Do kdy je pes ještě štěně a kdy už je z něj dospělý? Pojďme si tuto problematiku rozebrat podrobněji.
Štěněcí věk fyzicky a psychicky
Štěněcí období je nejrychlejší a nejintenzivnější fází psího života. Už během pár týdnů se z bezmocného čtyřnohého novorozence postupně stane malé tornádo objevující svět. Kdybychom první rok přepočítali z psích let na lidská, vývoj by odpovídal přibližně tomu, co nám zabere prvních 15 let.
V prvních 2–3 měsících probíhá klíčová socializace. Štěně se učí, co je bezpečné, co se považuje za normální a co může očekávat od lidí a psů ve svém okolí. Zkušenosti zažité v tomto období si s sebou váš parťák ponese celý život nehledě na to, jestli jsou pozitivní nebo negativní.
Přibližně od 4. měsíce se začne projevovat pejskův temperament. Právě v tomto období poznáte, jestli je váš parťák přemýšlivý kliďas, zvědavý komediant, nebo introvert, který má rád svůj klid. Stále je to ale ještě hravé, nadšené mládě s pozorností kratší než ocas šiperky.
Pohlavní dospělost není určující
Mnoho chovatelů se shoduje na tom, že období, do kdy je pes štěně, se láme kolem 6. měsíce života. Právě tady totiž začíná psí puberta, což znamená, že fenky mohou poprvé hárat, psi začínají při čůrání zvedat nožku a hormony pracují na plné obrátky.
Zajímavé je, že psi často dosahují pohlavní dospělosti dřív, než skutečně dospějí. Například fenka malého plemene může poprvé hárat už kolem 6. až 8. měsíce, mentálně je ale stále ještě štěně – impulzivní, hravá a bez vyzrálého úsudku.
Její tělo navíc ještě pořád roste, a proto veterináři varují před příliš brzkým krytím. Březost u nedostatečně vyvinuté feny může pro její organismus představovat zbytečnou zátěž a vést k vážným zdravotním komplikacím. Reprodukční zralost tedy jednoduše neznamená připravenost na rodičovství.
Právě v této době se také objevuje typické pubertální chování jako:
- ignorování dříve zvládnutých povelů,
- zkoušení hranic,
- větší nervozita či vzdor.
Pro mnoho páníčků tedy puberta představuje to nejtěžší období života se psem, na které nebývají tak úplně připraveni.
Velká část z nich navíc předpokládá, že pokud pes vypadá jako dospělý, tak dospělý i je. Realita je ale jiná. Zatímco spousta plemen dosáhne fyzické dospělosti ve věku okolo 12–18 měsíců, té psychické často dosáhnou až kolem dvou let, a někdy dokonce později.
Proto může roční pes působit jako dospělák, ale chovat se jako velké štěně. Některým plemenům navíc zůstává hravost až do vyššího věku, to ale často není vývojová záležitost, prostě to mají v povaze.
Do kdy je pes štěně? Záleží na velikosti
Nástup dospělosti závisí hlavně na velikosti plemene. Menší psi dospívají rychleji a naopak ti velcí si obvykle dávají načas. Fyzickou dospělost poznáte podle toho, že pejsek už neroste, ale ta psychická se pozná spíš podle chování. Pes je klidnější, lépe reaguje a už neřeší každou drobnost jako malé štěně. Jak se dospívání liší podle velikosti psa?
Malá plemena (do 10 kg)
Malí psi dorůstají nejrychleji. Plné výšky i váhy obvykle dosáhnou kolem 8. až 12. měsíce života, takže často mohou už po prvních narozeninách přejít na dospělácké krmivo. Po psychické stránce ale bývají pomalejší. Vyrovnaného chování si u malých plemen můžete většinou všimnout až kolem 12. a 15. měsíce a spousty z nich se hravost a šibalská povaha drží prakticky celý život. I jako senioři pak dokážou působit, jako by jim bylo sotva půl roku.
Střední plemena (10–25 kg)
U border kolie, kokršpaněla, buldoka a dalších plemen podobné velikosti fyzický růst obvykle končí zhruba ve 12. až 15. měsíci života. Teprve pak začínají dozrávat v hlavě, a to zhruba se tří až šestiměsíčním zpožděním.
Právě toto období je pro výchovu naprosto zásadní. Pes má sílu i energii a dokáže uvažovat, ale ještě se nedokáže sám rozhodovat. Pokud má dost pohybu, stimulace a jasné hranice, projde pubertou hladce a v dospělosti z něj bude spolehlivý parťák. V opačném případě si v tomto období může osvojit návyky, které se později těžko odnaučují.
Velká a obří plemena (nad 25 kg)
Labradory, ovčáky, dogy a další velké psy spojuje jedno – dospívají opravdu dlouho. Fyzický růst u nich obvykle končí až mezi 15. a 18. měsícem života a u obřích plemen až kolem dvou let. A psychika je ještě více pozadu, takže psychické vyrovnanosti často dosahují až po druhých narozeninách.
Do té doby bývají neohrabaní, překvapivě silní a nadšení do všeho, co je napadne. U těchto obrů je navíc extrémně důležité během vývoje nepřetěžovat klouby a kosti. Tedy žádné dlouhé běhy, skoky po schodech nebo tahání těžkých věcí. Potřebují čas, kvalitní výživu a přiměřený pohyb, aby z nich vyrostli zdraví obři.
Čísla nejsou všechno
Každý pes má vlastní tempo a povahu, důležité je tedy především trpělivé vedení a správné aktivity. Díky nim se mladý pes promění v sebejistého a vyrovnaného dospěláka, až na to bude skutečně připravený.
Správná otázka navíc možná nezní, do kdy je pes štěně, ale do kdy se tak chová. Mnozí psi mají šedivý čumák a klidnou povahu psího seniora, ale jakmile uvidí svou oblíbenou hračku, opět se promění v toho bezstarostného malého uličníka, kterým byli před lety. A právě to jsou chvíle, které jsou pro většinu páníčků nejvzácnější.
Autor: Kateřina Janíčková
Foto: Leonardo AI
