Kočku a psa jsme historicky zvyklí vnímat jako zvířata, která se nemůžou vystát. Psi kočky prohání, ty je zase na to konto častují rudými šrámy přes čumák. Když na sebe kočka a pes narazí, často je to mela v podobě divokého štěkotu a syčení. Ale vy byste přesto chtěli chovat jak kočku, tak psa? Nebo už oba v jedné domácnosti máte a chtěli byste jejich sporům trochu obrousit hrany? Při správné socializaci je můžete naučit spolu vycházet, z některých z nich se možná stanou nerozluční přátelé, co se dělí o pelech i misku. Nepodléhejte zevšeobecňujícím vzorcům a dejte jim šanci.
U nás doma je to prosté. Když moje nalezená ohařka Zuzana, o které jste tady na blogu mohli číst i další příběhy, narazí na kočku, má zatmění. Přeskočí dvoumetrový plot, vletí do silnice, přetrhne vodítko, jen aby se k ní dostala. Při jednom z takových dobrodružství jsem si ale všimla, že když už má kočku na dosah a mohla by jí klidně ublížit, nechce se k ní dostat blíž než na metr, protože má strach. Což mě u mého neohroženého psa opravdu překvapilo. My si kočku domů asi pořizovat nebudeme, ale zamýšlela jsem se nad tím, jestli se takový vztah ke kočkám dá zvrátit. Hledala jsem, co vlastně o soužití koček a psů víme.
Neexistují plemena psů, která by byla na společnou domácnost s kočkou vybavenější než jiná, jde čistě o individualitu. I v rámci jednoho plemene najdeme jedince s různou mírou agresivity i tolerance. Mezi psem a kočkou může vzniknout velmi silné přátelské pouto. Nezáleží na tom, jestli žijete v bytě nebo v domu se zahradou, nejdůležitější je socializace zvířat a vy ji vedete i řídíte.
Věděli jste, že psi dokážou číst výrazy jiných zvířat a tvorů, zatímco kočky ne?
Ach, ta socializace!
Radí se tvory důkladně seznámit. Pomalu a zlehka, třeba v náručí za pomocí dvou členů domácnosti. Pokud začne konflikt, doporučuje se pracovat spíše se psem, jelikož poslechne snáze. Lepší je motivace pozitivní, odměnit přijetí kočky psem, aby se stala součástí smečky. Pokud bude ale pes kočku prohánět, zásah je z vaší strany na místě.
Je lepší si psa i kočku pořídit současně, kdy oba procházejí podobným obdobím (ne)důvěry. Skvělá varianta je také dospělý pes a kotě. V opačném případě by mohlo být přijetí problematické. Z počátku je dobré kočce zastřihnout drápy, aby případný konflikt byl co nejhladší.
Pes žije po boku člověka o deset tisíc let déle než kočka, dokážou si tak více vycházet vstříc a pes je na člověku závislejší.
Rozděl a panuj
Každé ze zvířat by mělo mít svoje vlastní místo. Místo na pelech, misky. Pro kočku pak případný úkryt. Existuje totiž žárlivost, kdy si zvíře musí zvykat na přítomnost nového člena domácnosti. Kočky mají rády vyvýšená místa, například škrabadla, kde se cítí v bezpečí a i dominantní pes má raději pelíšek zastrčený v rohu. To platí i pro kočičí záchod, kde kočka musí mít zcela soukromí. Kočičí stolice může být pro psa nebezpečná, je nejlepší tedy dbát na důkladnou čistotu a záchod často čistit.
Je více než vhodné, aby psi nedosáhli na misky s krmivem a vodou pro kočky, třeba právě na vyvýšeném místě. Zvířata si je teritoriálně brání. Důvod je ale i zdravotní – kočičí jídlo je bohatší na bílkoviny a tuky, které pes tolik nepotřebuje. V tomto případě by hrozila brzy psovi nadváha a také by docházelo k větší zátěži pro játra. Naopak psí žrádlo je chudší na vitamin A, jelikož si ho pes dokáže z betakarotenu přeměnit. Proto by u kočky, kdyby dostávala psí žrádlo, hrozila nedostatečná výživa. Pokud dojde k náhodnému snězení, nic se neděje, veterináři mluví o soustavném, třeba půlročním nevhodném krmení. Důraz klaďte také na důkladné odčervení. Kočka i pes mohou mít různé druhy parazitů, které na sebe mohou přenášet. Důležité je odčervování psů a koček i pro lidské zdraví.
Věříme, že vaši mazlíčci k sobě najdou cestu a budou vám přinášet do života spoustu skvělých zážitků.
Autor: Pavlína Jelínková
Foto: Photo by Brianna Santellan on Unsplash