V dnešní době je spousta věcí ovládaná dotykem. Dotyková obrazovka, telefon, ovládání sporáku, display v autě a další a další věci. Kromě vyjmenovaného máme doma dotykového psa.
Slepá Šerynka se dotykem čumáku neustále ujišťuje, že je poblíž Vás, že se nám neztratila (nebo my jí?). Začne to hned ráno, protože má hlad. Šťouchá do mne studeným čumákem v intervalech cca 1 minuta. Ty jsi ještě tady? To je dobře , ale na druhou stranu už mi máš připravovat mističku. Chvilku počká a pak znova.
A tak to jde celý den. Když chce jít ven, protože chce udělat, loužičku. Když chce jít ven, protože venku je Toska. Když chce jít ven z jiných důležitých psích důvodů. Anebo dovnitř. Nedovedete si představit, jak studený je psí čumák, když se Vás dotkne za den už po sto dvacáté. A nebo také jak urychlí takový dotyk čumáku Vaši činnost, když Vám ušmudlá kalhoty nebo sukni právě v okamžiku, kdy máte v ruce klíče a odcházíte z domu. Rychle převléct a prchnout před tím dotykovým čumákem. A tím Šerynku ujistíte, že to musí dělat častěji a rychleji, protože Vy jste přece stihli odejít a ona dotykem čumáku nezjistila, co máte na sobě a tím i kam jdete. A za jak dlouho se vrátíte. Tohle všechno se Šerynka tím dotykem čumáku dozví.
Takže obléknout se, nechat se dotknout čumákem a teprve pak odejít. Tak je to správně. A dokud to Šerynka bude dělat víme, že je v pohodě, že má ráda plnou mističku, se o všechno zajímá a že náš psí svět se točí správným směrem.
Psí i Vaše štěstí Vám přeje Stela z Puppydu
Foto: autor