Pořídit si štěně je jedna věc. Vychovat z něj spokojeného psa, se kterým si budete rozumět, už je trochu jiný příběh. A hodně přitom záleží i na člověku, od kterého si svého nového parťáka přivezete domů.
Jak tedy poznat dobrého chovatele? Co by mělo štěně zvládat při odchodu do nové rodiny? A jakých chyb se při výchově nebo krmení psů nejčastěji dopouštíme? Na to jsme se zeptali Leily Ribaty, chovatelky plemene italský vodní pes, která se věnuje také výchově, socializaci a profesně výživě psů, stejně jako edukaci v oblasti kynologie a etiky chovu. Kromě toho stojí v čele spolku FAA Tylda, který pomáhá zvířatům v nouzi.
Co odlišuje zodpovědného chovatele od člověka, který jen odchovává štěňata?
Mít doma štěňata ještě automaticky neznamená být dobrým chovatelem. Leila sama v chovatelském prostředí vyrůstala, což považuje za velkou výhodu. Zároveň ale věří, že dobrým chovatelem se člověk může stát i později, pokud má pro tuto práci předpoklady.
„Vždy je důležité udržet si vysoké standardy, profesionalitu, lidskost a chuť předat novým majitelům maximum pro nejlepší možný start,“ vysvětluje.
Za zásadní považuje především to, jak se chovatel zachová, když se něco nepovede. Právě v takových chvílích se podle ní pozná, zda své zásady skutečně dodržuje. „Odchovávat dokáže kdekdo, ale zodpovědný chovatel je ochoten žít to hezké a také to nehezké, dokáže o tom veřejně mluvit a náležitě se ke vzniklé situaci postavit. Chovatelství není totiž o nulové chybovosti, ale o zachování konzistentnosti.“
Na co by se měl chovatel zaměřit při hledání vhodného domova pro štěňata?
Když si vybíráte štěně, nejspíš přemýšlíte hlavně nad tím, které vám nejvíce padne do oka. Jenže výběr funguje i opačně. Také chovatel musí dobře zvážit, komu štěně svěří.
„Je potřeba nahlížet na výběr majitelů s co největší laskavostí, ale zároveň kritickým okem, kdy jsme schopni vyhodnotit získané informace a nebát se někdy budoucího zájemce odmítnout, pokud jsou jeho konání v rozporu s filozofií chovatele,“ vysvětluje chovatelka.
Důležité je také to, aby se štěně do rodiny hodilo svou povahou. „Chovatel by měl umět vybrat štěňátko dle temperamentu rodiny a k tomu je potřeba ji poznat,“ dodává.
Jak poznat dobře socializované štěně?
Dobře socializované štěně se nemusí kamarádit s každým psem ani nadšeně vítat všechny kolemjdoucí. Důležitější je, aby bylo připravené na běžný život.
Takové štěně by mělo zvládat běžnou manipulaci, například péči o srst nebo veterinární ošetření. Důležitý je také jeho vztah k ostatním psům, zvířatům, cizím lidem a dětem. „I tolerance, neřešení nebo respektování přítomnosti dalšího psa je v pořádku,“ připomíná chovatelka. Dalším důležitým znakem jsou sebejisté reakce na nové situace, které štěně dokáže zvládat s klidem nebo radostí.
Socializace přitom není závod v počtu nových zážitků. „Je to soustavná činnost složená z malých kroků, které se každým dnem sčítají,“ upozorňuje Leila. Příliš mnoho podnětů najednou totiž může vyvolat nežádoucí reakce.
Se socializací by měl začít už chovatel. V Leilině chovatelské stanici si štěňata zvykají na své jméno, obojek, vodítko, běžné ruchy domácnosti i kontakt s lidmi a dalšími zvířaty. Po příchodu do nového domova ale musí na tuto přípravu navázat majitel.
„Mnoho majitelů si myslí, že štěně odchází od chovatele hotové. To je však jen mylná představa,“ připomíná.
Jaká je role chovatele po předání štěněte?
Přivezete si štěně domů a po pár dnech narazíte na něco, s čím si nevíte rady. Komu zavoláte? Podle Leily by jedním z prvních lidí, na které se můžete obrátit, měl být právě chovatel.
„Chovatel by měl být součástí života jeho štěňátka po celý život,“ vysvětluje. Majitel by se na něj podle ní měl mít možnost obrátit s otázkami ohledně správné péče už před převzetím štěněte.
V její chovatelské stanici se například osvědčily online webináře, které budoucí majitele připravují na život se štěnětem. Účast na nich je povinná. Kontakt pak pokračuje i po předání psa, třeba přes WhatsApp, sociální sítě, SMS nebo e-mail.
Jaké jsou nejčastější problémy při výchově psů?
Leila se ve své praxi zaměřuje především na výchovu a nápravu chování plemene italský vodní pes. Často se přitom setkává s majiteli, kteří se snaží řídit obecnými doporučeními, ale jejich pes na ně nereaguje podle očekávání.
„Nejčastější jsou situace, kdy je pes přetížený, frustrovaný a nepochopený. Poučky a obecné informace jsou super, avšak nejpodstatnější je pes samotný, který se jako na potvoru bude vychylovat od všech pouček a informací, a pak lidé většinou panikaří a cítí určitou dávku bezmoci,“ popisuje.
Problémy mohou vznikat také tehdy, když toho po psovi chceme příliš mnoho najednou nebo na něj neustále mluvíme. Podobně nevhodné je srovnávání s ostatními psy.
„Tlak začíná ve chvíli, kdy je pes porovnáván s ostatními, i když ještě věkem ne úplně dosahuje možností starších psů nebo psů jiných plemen ve stejném věku,“ upozorňuje chovatelka.
A přidává zajímavou myšlenku: „Každý pes je dokonalý, jen ne vždy se dostane do těch vhodných rukou.“
Co ovlivňuje úspěšnost převýchovy psa?
Dá se problémové chování psa napravit? Podle Leily záleží na konkrétní situaci a zkušenostech samotného zvířete.
„Rozhoduje to, jak dlouho žilo zvíře s problémem, co byl ten problém a proč ten problém vznikl a v jakých rukou se bude s problémem pracovat,“ vysvětluje.
Důležitý je také přístup a informovanost člověka, který se psem pracuje. Každý případ proto vyžaduje individuální posouzení.
Jakých chyb se majitelé nejčastěji dopouštějí při krmení psů?
Co vyhovuje jednomu psovi, nemusí automaticky sedět druhému. Přesto se majitelé často dopouštějí jedné zásadní chyby:
„Striktně věří obecným výživovým doporučením, která platí jen u někoho, a zapomínají na individuální potřeby vlastního psa,“ popisuje Leila.
Dalším problémem bývá netrpělivost. Například při zažívacích potížích majitelé někdy opakovaně mění krmivo, protože očekávají okamžité zlepšení. Jenže neustálé střídání krmiva nemusí být řešením.
Leila upozorňuje také na překrmování, příliš mnoho pamlsků z různých zdrojů nebo snahu psovi neustále přilepšovat. Za další chyby považuje hledání informací na nevhodných místech a nedostatečnou spolupráci s výživovými poradci.
Jak poznat, že psovi vyhovuje jeho strava?
Granule, konzervy, vařená strava nebo BARF? Možností je spousta, ale podle Leily nemá smysl hledat jediný správný způsob krmení pro všechny psy.
„Jsou různá obecná tvrzení, ale za mě se to nejvíce pozná až z dlouhodobého hlediska. Nejsem proti ani jednomu přístupu, každá ze zmíněných forem výživy je dobrá v konkrétní situaci nebo při problémech,“ vysvětluje.
Bez ohledu na zvolený způsob krmení však musí být strava nutričně vyvážená a odpovídat potřebám konkrétního psa. Zvláštní pozornost si zaslouží především BARF a domácí vařená strava, u kterých je potřeba pečlivě hlídat zastoupení jednotlivých živin.
Důležité je podle ní vybírat kvalitní suroviny a nekombinovat různé způsoby krmení bez jasného důvodu. A podle čeho poznat, zda psovi zvolená strava vyhovuje?
„Hlavními ukazateli vhodně zvolené stravy jsou konstantní tělesná kondice, pravidelnost a formovanost stolice, celková energie a zdraví kůže,“ shrnuje.
Jaké tři rady by si měli odnést budoucí majitelé štěňat?
Na závěr povídání o chovu, výchově a výživě jsme Leilu požádali o tři rady pro každého, kdo si plánuje pořídit štěně. Její odpověď byla stručná:
„Spolupracujte s chovatelem. Pracujte na společném vztahu od začátku. Věřte svému psovi a naučte se ho znát.“
Co je Chovatelská KPZetka a jak pomáhá zvířatům v nouzi?
Co když najdete zvíře, které potřebuje rychle pomoci? Nebo se musíte postarat o osiřelá štěňata či koťata? Právě pro podobné situace vzniká projekt Chovatelská KPZetka, díky kterému mohou lidé získat potřebné vybavení pro pomoc zvířatům v nouzi.
„KPZetkáři jsou reální lidé, vzdělaní chovatelé s mnoha lety zkušeností a také lidé věnující se záchraně a péči o zvířata,“ představuje je chovatelka.
Jak to funguje? Na stránkách Previta Academy, zatím umístěných na webu chovatelské stanice Ribaty, si předem uhradíte balíček Zachraň se základním vybavením. Následně už záleží na domluvě s konkrétním KPZetkářem.
„Vždy je potřeba KPZetkáři zavolat, že si pro sortiment jedete, nebo vám to v ojedinělých případech lze dovézt. Domlouváte se individuálně s KPZetkářem,“ upřesňuje Leila.
Vybavení je zatím dostupné ve vybraných lokalitách, například u Kutné Hory, Tábora nebo ve Valticích na jižní Moravě. Projekt počítá s tím, že zájemci budou mít KPZetkáře v dosahu přibližně 30 kilometrů.
„Část ze zisku půjde na podporu vybraných útulků, spolků, azylů, dočasných péčí a dalších dobročinných organizací,“ dodává Leila.
Více informací najdete na stránkách Chovatelské KPZetky.
Co nabídne vzdělávací víkend Moderní chov komplexně?
Ve dnech 20.–22. listopadu 2026 se ve Spolkovém domě ve Zruči nad Sázavou uskuteční vzdělávací víkend Moderní chov komplexně, určený podle Leily „úplně pro každého, koho zajímá kynologie“.
„Byl vytvořen a koncipován tak, aby nejen rozšířil obzory již zkušeným chovatelům, ale také podpořil začínající psí nadšence na jejich cestě srozumitelnou formou,“ vysvětluje.
Program propojí různé oblasti chovu a péče o psy. Účastníci se mohou těšit například na témata etiky chovu, socializace, výživy psů, průběhu porodu a péče o štěňata nebo právních povinností chovatelů a majitelů. Součástí programu budou také praktické ukázky a prostor pro diskuzi.
„Chtěla bych, aby si z toho každý odnesl to, co se mu bude v praxi nejvíce hodit a přispěje k tomu nahlížet na chov komplexně, s maximálním nasazením, zodpovědností i jasnou vizí,“ přibližuje Leila.
Pokud vás akce zaujala, můžete se přihlásit prostřednictvím registračního formuláře.
Děkujeme Leile Ribaty za rozhovor a za sdílení jejích zkušeností.
Autor: Jakub Janíček
Foto: Archiv Leily Ribaty
