Pekingský palácový psík
Základní charakteristika
Pekingský palácový psík je malé, ušlechtilé a sebevědomé plemeno, které si už po staletí získává obdiv svou nezaměnitelnou vizáží i povahou. Má zavalité tělo, krátké nohy a bohatou, dlouhou srst, která mu dodává majestátní vzhled.
Samci i feny měří kolem 15 až 23 cm a váží 3 až 6 kg. Jeho plochý čenich a velké, tmavé oči mu dodávají výraz, který kombinuje důstojnost i roztomilost. Přestože je malý, působí dojmem odvážného a sebejistého psa.
Historie plemene
Pekingský palácový psík má původ v Číně, kde byl po staletí chován výhradně v císařském paláci. Byl považován za posvátné zvíře a jeho vlastnictví bylo vyhrazeno jen členům císařské rodiny.
Do Evropy se dostal v 19. století, kdy britští vojáci přivezli několik jedinců z Pekingu. Rychle si získal oblibu jako společenský pes vyšších vrstev a stal se symbolem luxusu a prestiže.
Dodnes si uchovává pověst malého aristokrata s velkou osobností.
Povaha a soužití
Pekingský psík je sebevědomý, hrdý a nezávislý. K rodině je oddaný a rád se mazlí, ale zároveň si zachovává vlastní hlavu a může působit dominantně.
Je ostražitý a umí upozornit na cizí lidi, což z něj dělá malého, ale schopného hlídače. K dětem je spíše rezervovaný, lépe se hodí k dospělým nebo seniorům, kteří ocení jeho klidnější povahu.
Není to pes, který by vyžadoval neustálou pozornost. Má rád svůj prostor, ale i blízkost svého páníčka vyhledává pravidelně.
Pohyb a aktivita
Pekingský psík je spíše gaučový typ. Potřebuje krátké procházky a trochu hry, ale velkou fyzickou zátěž nezvládá. Kvůli plochému čenichu se rychle přehřívá a může mít problémy s dýcháním při intenzivním pohybu.
Ideální jsou krátké vycházky několikrát denně a klidné hry doma. V horku potřebuje možnost odpočinku ve stínu nebo chladu.
Výcvik a chytrost
Pekingský psík je chytrý, ale také tvrdohlavý. Umí si prosadit svou a ne vždy ochotně poslouchá. Vyžaduje trpělivého a důsledného páníčka, který se nenechá odradit jeho nezávislou povahou.
Nejlépe reaguje na krátký a pozitivní výcvik s využitím pamlsků. Tvrdé metody na něj nefungují. Je vhodné začít s výchovou hned od štěněte, aby si nezvykl na nežádoucí chování.
Zajímavosti o pekingských palácových psících
-
Byli posvátnými psy císařského dvora.
Jejich chov byl v Číně po staletí privilegium, které náleželo jen císařské rodině. -
Mají přezdívku lví pes.
Jejich bohatá srst kolem krku připomíná lví hřívu. -
Jsou malí hlídači.
Navzdory své velikosti mají odvážnou povahu a upozorní na každého vetřelce. -
Jejich životní styl je spíše klidný.
Hodí se k lidem, kteří preferují odpočinkové tempo a nevyžadují vysokou aktivitu.
Péče o srst a vzhled
Srst pekingského psíka je dlouhá, hustá a s bohatou podsadou. Vyžaduje pravidelnou péči, aby se nezacuchávala a zůstala zdravá. Je nutné ji česat několikrát týdně, v období línání i denně.
Pozornost je potřeba věnovat i očím a obličeji, protože kvůli plochému čenichu mohou mít sklony k podráždění. Péče o uši, zuby a pravidelné stříhání drápků je samozřejmostí.
Zdraví a časté problémy
Pekingský psík se dožívá v průměru 12 až 14 let. Přestože je odolný, jeho tělesná stavba přináší některé problémy.
Častěji se objevují:
- dýchací potíže způsobené zkráceným čenichem,
- problémy s očima (vysychání rohovky, poranění),
- luxace čéšky,
- onemocnění páteře,
- potíže s přehříváním v horku.
Správná péče, vyvážená strava a prevence těchto problémů pomáhají psovi prožít dlouhý a spokojený život.
Pro koho se hodí
- seniory,
- klidné domácnosti,
- páníčky, kteří hledají mazlivého společníka,
- lidi, kteří zvládnou pravidelnou péči o srst.
Nehodí se pro
- sportovně založené lidi,
- rodiny s malými dětmi,
- páníčky, kteří chtějí psa na delší túry nebo intenzivní pohyb,
- domácnosti, kde by pes býval často sám.
Shrnutí
Pekingský palácový psík je malý, klidný a sebevědomý pes s aristokratickou minulostí. Miluje blízkost své rodiny a dokáže být mazlivým společníkem i odvážným hlídačem.
Potřebuje citlivé vedení, pravidelnou péči o srst a klidné prostředí, kde se bude cítit bezpečně. Je ideálním psem pro seniory a lidi, kteří chtějí oddaného přítele bez velkých nároků na aktivitu.
Co by vám řekl, kdyby mohl mluvit?
„Jsem malý, ale hrdý. Chci být po tvém boku, odpočívat s tebou a občas ti připomenout, že i pes může mít královskou duši.“