Pončo se nacházel v místě, odkud dobrovolníci spolku Dočasky De De přijímali jiných 12 pejsků. Byl oddělený od ostatních, zapomenutý, nechtěný. Jen náhodou ho ukázali při odběru ostatních psů a těžko říct, jak by dopadl, kdyby ho neplánovaně neodvezli také. Pončo je úžasný mazel, který už moc neslyší, ale všechny přivítá vrtícím ocáskem a je moc vděčný za pohlazení. Moc rád odpočívá v pelíšku a asistuje v kuchyni. Rád by našel domov u hodných lidí, kteří ho zahrnou láskou a péčí.
