Přijdete domů z práce a vypadá to tam jako po výbuchu atomové pumy. Prokousaná díra ve dveřích, strhané závěsy, tři páry zničených bot, závěje vytahané výplně z gauče a sousedé, kteří si unisono stěžují na štěkot a vytí, které se z vašeho bytu začnou ozývat, jakmile ráno odejdete. Je velmi pravděpodobné, že vy a váš pes řešíte problém se separační úzkostí. Pojďme se podívat, co všechno o ní víme.
Představte si, v jak zoufalé situaci se nachází váš pes kdykoli, kdy odcházíte z bytu. Jste středobod jeho vesmíru, má jen vás a vůbec neví, jestli a kdy se vrátíte. Pes je zvyklý na vaši společnost a jakmile ho necháte o samotě, způsobí mu to úzkost. To jak se s ní každý pes popere záleží jen na zvyku, tréninku a psychické kondici psa (a majitele!).
Labilní majitel = labilní pes
To rovnítko samozřejmě neplatí ve 100 % případů, pravdou ale je, že způsob, jakým si na sebe svého psa navážeme, tedy když ho nevědomky používáme jakou takovou emoční berličku, má zásadní vliv na způsob jeho prožívání. Pozor na přenos emocí, o kterém jsme také psali v samostatném článku. O trochu větší sklony k separační úzkosti také mají štěňata, které do té doby žila s matkou, rizikoví nalezenci z útulku. Dobrá rada chovatele ale zní, že i když je příjemný pocit, že vás pes vás potřebuje, nehýčkejte mezi vámi toto pouto moc, vyplatí se vám to, když z něj vychováte sebevědomého a samostatného psa, který se vám nesnaží zdemolovat byt, když jdete s odpadky.
Jak se separační úzkost projevuje?
- pes je obvykle nervózní už ve chvíli, kdy se chystáte odejít
- když odejdete, vyje, štěká a kňučí, snaží se vás přivolat
- chová se destruktivně, ničí a kouše, čímž uklidňuje svůj strach
- často ničí předměty související s milovanou osobou – podle jedné teorie se pes tak snaží rozptýlit v bytě váš pach a ochránit se tak před nepřáteli
- nekontrolovatelné vyprazdňování, v tak velkém psychickém vypětí pes své tělo kontrolovat nezvládne
- snaží se utéct do jiného (ideálně menšího) prostoru
- škrábe a kouše dveře a okna
- nadměrně se ošívá a olizuje
- pobíhá, má svalový třes, sliní, nemá chuť k jídlu
- jakmile přijdete domů často sní všechno krmení a následně vyzvrací
Jaké faktory separační úzkost mohou ovlivnit?
- majitel žije se psem sám, nemá jinou osobu ke které se upnout
- nestandardní situace: hlídání, psí hotel
- bouřka, cizí lidé, stres
- nevhodný chov
Co mohu dělat, aby separační úzkost nevznikla?
- zkuste už při výchově omezovat vzájemný kontakt třeba při spaní
- zkuste svého psa naučit čekat ve vaší nepřítomnosti na místě, nikoli za dveřmi
- zapracujte na to, aby za vámi pes všude doma nechodil
- nikdy psa netrestejte
- naopak ho hodně chvalte, pokud povel zvládne
- hodně se s ním při návratu vítejte
Jak separační úzkost řešit
- lepší nějaká společnost než žádná – pokud můžete, dejte ho na hlídání, dokud si úplně nezvykne
- dávkujte mu vaši nepřítomnost po troškách, vždy hodně chvalte
- některé psy zabavíte jídlem, třeba žvýkací kostí, která mu dlouho vydrží
- před odchodem použijte povel místo
- nikdy psa nebijte
- vyzkoušejte zklidňující přírodní preparáty nebo aromaterapii
Separační úzkost, nebo jiný problém?
- ničení bytu a okusování může být zejména u štěňat spíš projevem hry, případně přezubování, u starších může značit onemocnění zubů
- škrábání na dveře, pokusy o útěk – může jít i o frustraci z uzavřeného prostoru, psi také mohou cítit háravou fenu z okolí
- vytí a štěkání – může jít i o reakci na hluk nebo cizí osoby a zvířata pohybující se okolo, bolest, hlad, žízeň, demence
- vyprazdňování – může jít o zdravotní problém, špatně naučené vyprazdňování venku nebo strach
- slinění – otrava, nemoc zubů
- pobíhání, svalový třes – mohou značit i jiný druh strachu, nudu nebo bolest
A pokud se děje něco závažného, možná se bude hodit malá škola první pomoci pro psy.
Autor: Pavlína Jelínková
Foto: Photo by ALIAKSEI LEPIK on Unsplash
podobné články: